Co je Advent?
Advent (z latinského adventus = příchod ) je začátek liturgického roku = období čtyř neděl před 25.prosincem. Jedná se o dobu očekávání příchodu Spasitele, duchovní přípravy na Vánoce, období dobročinnosti a rozjímání. Doba adventní byla dříve dobou postu, byly zakázané zábavy, svatby a hodování.
Kdy začíná a končí Advent?
Advent trvá zhruba čtyři týdny a začíná první adventní nedělí. Samotné datum adventních nedělí je pohyblivé, protože čtvrtá adventní neděle připadá vždy na neděli před 25. prosincem. Čtvrtá adventní neděle může díky tomu nastat mezi 18. až 24. prosincem, tedy i na Štědrý den. První adventní neděle potom může nastat mezi 27. listopadem až 3. prosincem, v tuto neděli začíná i církevní rok. Advent končí na Štědrý den . Příští den 25. prosince (Narození Páně) začíná doba vánoční, která končí v neděli následující po 6. lednu (Zjevení Páně).
Advent 2024:
1. adventní neděle = 1. prosinec 2024
2. adventní neděle = 8. prosinec 2024
3. adventní neděle = 15. prosinec 2024
4. adventní neděle = 22. prosinec 2024
Adventní věnec :
Od 19.století je symbolem Adventu je adventní věnec, v katolických zemích obsahuje 4 svíčky, z nichž jsou tři fialové či modré a jedna růžová. Fialová či modrá barva symbolizuje pokání, ztišení a očekávání. Svíčky se zapalují postupně:
- adventní neděli zapalujeme první fialovou svíčku, tzv. svíci proroků. Tato svíčka je památkou na proroky, kteří předpověděli narození Ježíše Krista.
- adventní neděli zapalujeme druhou fialovou svíčku, tzv. betlémskou, která reprezentuje lásku a představuje Ježíškovy jesličky.
- adventní neděli zapalujeme růžovou svíci, tzv. pastýřskou, která vyjadřuje radost z toho, že postní období je téměř u konce a adventní období získává slavnostnější ráz.
- adventní neděli zapalujeme poslední fialovou svíčku, tzv. andělskou, která představuje mír a pokoj. Čtvrtá adventní neděle může připadnout na Štědrý den.
Další tradice spojené s adventem:
- Na svátek svaté Barbory (4.prosince) se řežou tzv. "Barkorky". Uřezané větvičky stromů a keřů, nejčastěji třešňových, ale i z jiných ovocných stromů, kaštanu, dřínu apod. , které mohou vykvést, svobodné dívky vkládají do vázy – a když do Vánoc větvička vykvete, předpoví tak brzkou svatbu.
- V předvečer svátku sv. Mikuláše, 5.prosince , obchází děti Mikuláš s čertem a andělem - více o sv. Mikuláši a této tradici se dočtete v našem článku zde
- Během adventu se také peče vánoční cukroví. Pečení cukroví vychází z pohanské tradice oslav slunovratu – cukroví plnilo obřadní a ochrannou funkci.
- Kromě adventních věnců se vily i prosté věnce bez svící z různých rostlin, které měly symbolický význam. Většinou měly zajistit svému majiteli štěstí, lásku, zdraví a bohatství.
- V době adventu si lidé rádi zdobí svoje domovy jmelím, které má podle tradice přinášet štěstí a požehnání do domu, podle Keltů také plodnost. Políbení pod větvičkou jmelí má zajistit vzájemnou lásku až do příštích Vánoc.
- V dnešní době si zejména děti od začátku prosince otevírají adventní kalendář, který jim připomíná, že Vánoce se blíží a i ony musí svým způsobem dodržovat půst – být „hodné“, aby jim Ježíšek přinesl dárky.
- Vánočky dříve pekli mistři pekaři. Do nich se zapékala mince, která předpovídala svému nálezci zdraví a bohatství po celý příští rok. Popraskaná a nepovedená vánočka znamenala neštěstí.
- Mísa s ovocem je hlubokým symbolem, který je nevědomky dodržován dodnes. Má symbolizovat tichou modlitbu za dobrou úrodu a víru, že nadcházející rok přinese stejný blahobyt jako ten minulý. Kromě čerstvého ovoce (tradičních českých jablek a hrušek) obsahovala často i sušené ovoce a ořechy.
- Vánoční stromek má svůj původ ve zdobení lidských obydlí chvojím na ochranu před vším zlým.
- Od roku 1986 se v předvánoční době zapaluje v Betlémské jeskyni plamínek, který je pak skauty a dobrovolníky rozšiřován do světa jako Betlémské světlo.
Zdroj Wikipedie